Energie jako hospodářský faktor v obcích a krajích – neboli kolik platíme za proud a topení?

Platíme naše faktury ze elektrický proud. Kam vlastně tyto peníze jdou?
Platíme naše faktury za uhlí, zemní plyn či topný olej. Kolik peněz z toho zůstane u místního prodejce?
Kolik peněz odteče v důsledku spotřeby energie občanů z obce, kraje či regionu?

Předpokládejme, že průměrný občan spotřebuje ročně asi 1.000 kWh proudu a asi 10.000 kWh tepla. Při cenách ca. 1,60 Kč za 1 kWh proudu a 0,60 Kč za 1 kWh tepla zaplatí tedy každý občan průměrně ročně za energii 1.000 x 1,60 + 10.000 x 0,60 = 7.600 Kč.

Předpokládejme, že asi 80 % této sumy, tedy asi 6.080 Kč, opustí obec, kraj, region. Tato kupní síla je pro region ztracena. Tyto peníze jsou pryč, aniž by z nich měl region nějaký užitek.

V malé obci s 1.000 obyvateli se sčítají tyto sumy na odliv kupní síly o 6,1 miliónu korun ročně.
V malém městě s 7.000 obyvateli to představuje odliv kupní síly o 42,5 miliónu korun ročně.
Region se 100.000 obyvateli má v důsledku nákupu energií odliv kupní síly o 608 miliónu korun ročně.

Vytvořit pracovní místa ve venkovských regionech

Představte si cizího manažéra v nažehleném tmavém obleku, který v mercedesu super třídy přijíždí do nějakého kraje a oznamuje, že jeho firma chce vytvořit 200 pracovních míst.

Co udělá krajský úřad? Odmítne ho? Vysmějí se mu, protože to přece není možné?

Anebo udělá krajský úřad maximum, aby vyplnil přání tohoto manažéra? Jaké požadavky si tento manažér může klást? Daňové úlevy, levný pozemek, jiné podpory?

Představte si, jak angažovaná osoba nebo skupina přijde na krajský úřad a oznámí, že pomocí nějakého projektu pro obnovitelné energie má být vytvořeno 200 pracovních míst.

Jak bude krajský úřad reagovat? Odmítne je? Anebo jim nabídne vhodný pozemek či jiné podpory?

Odbočení

Jeden smělý výpočet, který je správný!

Co dělá nějaký region bohatým, zámožným? Všeobecně se má za to, že nějaký region je tím více bohatší, čím více peněz do něj přitéká. To je pravda. O této věci se dá ale uvažovat také jinak, jak ukazuje následující příběh.

Jeden hostinský najde bankovku 5.000 Kč. Koupí za ni u řezníka ve vesnici maso za 5.000 Kč pro svůj hostinec. Řezník potřebuje doplnit zásoby a koupí prasata od souseda - zemědělce. Nyní má zemědělec peníze a nechá si za 5.000 Kč opravit traktor u místního mechanika. Mechanik si potom koupí novou skříň za 5.000 Kč u místního stolaře. Stolař může nyní konečně vystrojit své dceři svatbu u hostinského. Těch 5.000 Kč jsou nyní zase zpátky u hostinského. Na cestě do banky hostinský bankovku 5.000 Kč ztratí …

Předtím tam nebyly peníze, teď už tam nejsou peníze a přesto má řezník prasata, traktor je opraven, mechanik má novou skříň, dcera stolaře je vdaná a hostinský upekl maso. Uskutečnil se ekonomický výkon o hodnotě 5 x 5.000 = 25.000 Kč – aniž by tam ještě ty peníze byly.

Pohádka? Zázrak? Ne, tak funguje hospodářství: nezáleží ani tolik na množství peněz, záleží na četnosti obratů. Kdyby řezník dovezl prasata odjinud, měl by zemědělec pořád ještě pokažený traktor, mechanik starou skříň, a stolařova dcera by ještě nebyla vdaná.

A jaké je poučení z tohoto příběhu? - Nechej peníze ve vesnici, v regionu!

Použito na obnovitelnou energii, to znamená, že každá obec, každý kraj, každý region má sám vyrábět co nejvíce energie, kolik jen to jde. Potom zůstanou peníze v regionu a mohou být opět utraceny. A znovu, A znovu.

Angličtí ekonomové to potvrdili svými výzkumnými výsledky: když jsou koupeny u obchodníka místní produkty za 10 Euro, bude celkovým řetězcem, který zvyšuje hodnotu, dosažena celková hospodářská hodnota 25 Euro, při nákupu v supermarketu jen 14 Euro. Nákup regionálních produktů má tedy skoro dvakrát větší růstový efekt hospodářské hodnoty. Pro energii vyrobenou v regionu to platí podobně.

Tento článek je citaci části článku "Obnovitelná energie jako impuls k regionálnímu rozvoji ve venkovských oblastech" a byl převzat z časopisu Alternativní energie. Libor Tkáč